Kastrace psů představuje chirurgický zákrok, který se provádí jak z chovatelských, tak ze zdravotních důvodů.
Chovatelské důvody spočívají především v zamezení nežádoucího chování psa v období hárání fen. Psi po kastraci bývají obvykle klidnější.
Zákrok se provádí po dosažení pohlavní a tělesné dospělosti zvířete, to znamená ve věku 12-18 měsíců. Přesnější stanovení věku vhodného ke kastraci psa záleží na zdravotním stavu psa a plemeni, přičemž velká plemena dospívají později než malá.
V případě sexuální hyperaktivity mladého psa se obvykle jedná o pubertu, ne o důvod k okamžité kastraci psa.
Mezi zdravotní důvody vedoucí ke kastraci psů patří především nádory varlat, kryptorchismus a onemocnění prostaty (tzv. benigní hyperplazie prostaty).
Nádory varlat se vyskytují u psů starších, nejčastěji kolem věku 10 let. Diagnóza je založena na klinickém vyšetření psa a histologickém vyšetření změněné tkáně. Doporučuje se dále ultrazvukové vyšetření varlat a rentgenologické vyšetření břicha a hrudníku pro vyloučení metastáz. Terapie je chirurgická, odstraní se změněné varle, případně se provede oboustranná kastrace zvířete.
Kryptorchismus je stav, kdy jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku, ale nacházejí se v tříselném kanálu nebo dutině břišní. Uvedená oblast se vyznačuje vyšší tělesnou teplotou než v šourku, proto představuje vyšší riziko nádorového bujení. Odstranění varlat pomocí kastrace je nejvhodnějším řešením této diagnózy.
Benigní hyperplazie prostaty se vyskytuje opět u starších psů, jedná se o hormonálně ovlivněné zvětšení prostaty. V případě, že způsobuje u zvířete následně problémy s močením a kálením, pomůže kastrace problém vyřešit.
Kastrace psa je chirurgický zákrok, pomocí kterého se odstraní samčí pohlavní žlázy – varlata. Kromě tvorby spermií jsou varlata zodpovědná za tvorbu testosteronu a tím za samčí pohlavní chování.
Před zákrokem je nutná hladovka 12-24h (u trpasličích plemen volíme někdy kratší dobu). Několik hodin před anestezií je vhodné odebrat i vodu.
Zákrok se provádí v celkové anestezii. Typ anestezie závisí hlavně na zdravotním stavu zvířete a také možnostech pracoviště (injekční nebo inhalační anestezie). Následuje příprava operačního pole (vyholení, dezinfekce, zarouškování) a aplikace analgetik a antibiotik.
Operační řez se provádí v oblasti šourku (skrotální metoda), před šourkem (preskrotální metoda), popř. nad šourkem (postskrotální metoda). Metody se liší místem řezu a případně kosmetickým efektem a přítomností sutury (zašití rány). Celý zákrok trvá kolem 30 minut. Pacienta je možno po probuzení propustit do domácí péče.
Po kastraci obvykle není nutná žádná intenzivní péče – vodu můžeme podat téměř ihned, krmíme až za pár hodin, dle stavu psa a doporučení veterináře. Důležitá je ochrana rány před lízáním psa, což lze zajistit použitím ochranného límce. Pokud jsou použity stehy, vytahují se asi za 10 dní po operaci.
Pooperační komplikace se vyskytují velmi zřídka. Kromě vlivu anestezie na orgánové systémy (hlavně játra, ledviny, srdce) může dojít k infekci kastrační rány, nesnášenlivosti některého z použitých léčiv, reakci na použitý šicí materiál nebo sklouznutí podvazů a následné krvácení do šourku a z kastrační rány, otoku šourku. Ve všech případech je nutno vyhledat veterináře.